Evropa ztrácí energii, protože začala být bezduchá

Červenec 24, 2017

I velký eurooptimista dnes chvílemi znejistí. Marně se rozhlíží po věrohodných osobnostech, které by mluvily o situaci otevřeně. Marně čeká na nápady. Projevy představitelů velkých zemí v podstatě navrhují jen styling evropských struktur. Navštívit kadeřníka, módní butik nebo posilovnu? Podstatné věci se nezlepší, jen to chvilku může lépe vypadat.

Současní lídři tvrdí, že proti extrémismu i lživému populismu musíme postavit rozum, a nejsilnějším argumentem jsou tabulky a grafy. Nabízeným lákadlem pro znovuoživení zájmu o EU u nás je výčet materiálních výhod, nekorektně řečeno chytráctví a sobectví, které se tak pěkně usídlilo v zemích bývalého Východního bloku a projevuje životaschopnost už několik generací.

Sice mluvíme o evropských hodnotách, ale většina si pod nimi nedokáže nic představit. Snad proto, že ve skutečnosti jediným spolehlivým měřítkem hodnoty je ochota přinést alespoň nějakou oběť. Evropa ztrácí energii, protože začala být bezduchá a bez duše ztratila přitažlivost pro vlastní obyvatele.

Většina z nás se drží v bezpečné vzdálenosti od náboženské víry a pro jistotu i od všeho duchovního. Na druhé straně se ale vracíme ke staré antické představě, že nad světem normálních lidí je svět zlých a dobrých bohů. Místo Olympu jsme jim vyhradili Parlamenty. Neradi si přiznáváme, že my sami jsme je naplnili, lidmi bez vize a důrazu na hodnoty, které lze jen těžko následovat a lidmi, pro které je moc vším. Čest a omluva výjimkám.

Život tepe jen tam, kde je nadšení, ideály a ochota přinést oběť. Kromě fungujících rodin jsou zdrojem energie spolky, kde se lidé scházejí ze zájmu nebo jen pro radost a především organizace, které se odvážně staví na stranu slabších. Ať už lidí nebo přírody, zkrátka všeho, co je snadné zničit, ale skoro nemožné obnovit. Evropa potřebuje impuls právě v té podobě. Na první pohled je vlastní jen podivínům. Ale je to radikalismus v ideálech, realismus a vynalézavost v hledání cest, jak je uskutečňovat. Ideální svět není ani v pohádkách, ale už jen cesta k nim nás dělá lepšími.