admin

Ministryně Valachová v roli chytré horákyně

Jak poznáte ministryni od chytré horákyně? Podle přístupu k návrhům opozice – trochu z nich zachová, podstatné změní. Ministryně školství Valachová, která na konci května rezignuje kvůli aféře kolem sportovních dotací, byla v této roli důsledná.

Tak si to shrňme: Během jejího ministrování se opakovaně otevřel školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících. Dvě základní normy, které jsou klíčové pro regionální školství, jinými slovy pro mateřské až vyšší odborné školy. Ministryně Valachová svedla energický boj o dědictví po svém předchůdci Chládkovi, o inkluzi. Možná vysoká asertivita, odhodlání nasadit všechny komunikační schopnosti nebo charisma přispěly ke schválení inkluze i změny financování školství. Schválení kariérního řádu je také na dosah. K prosazení inkluze ji podpořil vysoce kvalifikovaný profesor, pro změnu financování jí stál po boku zase náměstek z éry ministryně Buzkové. Opoziční návrhy neodmítala. Ale zpracovala je přesně ve stylu chytré horákyně: trochu z nich zůstalo, podstatné bylo změněno.

A tak už stát školám neplatí za žáka, ale kdyby si školy příliš vymýšlely a chtěly uplatnit tolik potřebný individuální přístup k žákům a dělit třídy na menší skupiny, ať si to zaplatí zřizovatel. Nový kariérní řád sice slibuje velkorysé možnosti dalšího vzdělávání učitelů, ale nevíme, jak to celé přesně bude vypadat. V rámci inkluze je třeba zařadit do tříd děti se speciálními potřebami a děti s poruchami chování, ale jak to udělat v praxi přeplněných tříd se už učitelé nedozvěděli. Neočkované děti nesmějí do školky, ale mohou do školy. Tam totiž ze zákona musí. Teď musí ze zákona i do mateřské školy, ale jak to udělat s očkováním? Kdoví. Trochu tam smí a trochu ne?

Maturita z matematiky? Rozhodně ano, ale až později. Kdy? Až bude ministrem někdo jiný. Podpora technických a přírodovědných předmětů? Rozhodně ano, ale ať nám hlavně do škol nevstupují zkušení odborníci z praxe, když nemají stovky hodin pedagogického vzdělání.Valachové ministerstvo v souvislosti se dvěma důležitým změnami v regionálním školství podpoří vznik sítě vzdělávacích a metodických center ve všech krajích. Tedy tak, aby byla dostupná skutečně všem školám. Na poslední chvíli se ale v zákoně objevila změna o právnické osobě zřizované ministerstvem, která bude další vzdělávání učitelů zajišťovat. Takže těmito centry nebudou ani krajská střediska vzdělávání, ani další subjekty zajišťujících dostatečně širokou nabídku.

Diplomatické balancování chytré horákyně ovšem končí v bodě, který znamená možnost posílit naši, tedy evropskou kulturní identitu. Ukotvit v obecných cílech vzdělávání pochopení evropských hodnot, tedy vyhnout se negativním důsledkům ideologie multikulturalismu, je pro ni zbytečné, až škodlivé.

Po aféře s náměstkyní paní ministryně chvilku vyčkávala, než nakonec přijala odpovědnost za své nejbližší úředníky. Vyhlášením demise, ovšem až po projednání zákona o pedagogických pracovnících v Senátu,však ze sebe nakonecministryně Valachová elegantně osud sportovních dotací. Energicky vstupuje do hry Národní rada pro sport s požadavkem, že „paní ministryně nesmí odejít.“

Ale trochu odejít a trochu zůstat ministrem, to zřejmě neumí ani chytrá horákyně.

NINA NOVÁKOVÁ

ZDROJ: ECHO24.CZ, 16. 5. 2017

By

Škola musí žákům předávat i základy naší kultury

Škola má za úkol nejen vzdělávat a vychovávat, ale také předávat naši kulturu dalším generacím. Poslankyně TOP 09 proto navrhuje, aby v úvodní části školského zákona bylo jasně deklarováno pochopení a osvojení základů evropské kultury. Její návrh podpoří jednotliví poslanci napříč politickými stranami.

Návrh podávám proto, že je podle mne nutné posílit předávání evropských hodnot a tradic humanismus. Žáci by měli vědět, že naše kultura má hluboké a solidní základy, které pramení z odkazu antiky a křesťanství,“ vysvětluje poslankyně Nina Nováková.

Chce proto, aby v hned úvodní, obecné části školského zákona jasně stálo, že má škola za úkol pracovat na tom, aby žáci pochopili a osvojili si evropskou kulturu. Konkrétně by měl paragraf 2 odstavec 2 zákona obsahovat mimo jiné ustanovení: „pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic humanismu vycházejících z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu“. Tuto změnu podpoří poslanci z šesti poslaneckých klubů, například Bohuslav Svoboda z ODS, Jiří Mihola z KDU-ČSL, Petr Kořenek z ČSSD, Marek Černoch z hnutí Úsvit – národní koalice a Helena Válková z ANO.

Velký význam to má i pro děti, které mají jiný kulturní základ a pochází z jiných kultur. Právě u nich totiž hrozí, že se u nás nebudou orientovat a zůstanou v izolaci. To není nikdy dobré,“ uzavírá Nina Nováková.

zdroj: http://www.top09.cz/co-delame/tiskove-zpravy/novakova-skola-musi-zakum-predavat-i-zaklady-nasi-kultury-20553.html

By

Stárnout znamená usychat, anebo zrát? Když zrát, tak k moudrosti

Stárneme všichni a nemá smysl křečovitě se držet mládí. Vždycky si vzpomenu, jak říkal táta při pohledu na preparované stálemladice: „Zezadu lyceum (míněn věk středoškoláka adolescenta), zepředu muzeum“. Stárnutí vůbec není špatné, máte-li kolem sebe milované lidi. Říkám to s plným vědomím tři dny před svými třiašedesátými narozeninami.

Středoškolská učitelka to nemá lehké, když je denně konfrontována s krásnými a nadějnými mladými dívkami – ženami. Nejspolehlivější prevencí proti kyselosti, která pramení ze žárlivosti a závisti, jsou dvě věci. Tou první je držet slečnám palce a snad se o ně i trochu bát, protože kdoví, co je v životě čeká. Tou druhou je občas si připomenout: Ty už jsi mladá a přitažlivá byla a spoustu krásných momentů ti nikdo nemůže vzít.

A teď k té moudrosti. Už jedenáct let vedu vzdělávací program pro seniory a moc ráda jsem minulý březen zajela do Znojma, abych vyplnila s tématem Základy evropské kultury jedno dopoledne Znojemské akademie. Protože dámy – i pánové – byli velmi vzdělaní a bystří, troufla jsem si letos na pokračování o stupeň výš.

V první části jsme si připomněli osobnost, která naše evropské myšlení na mnoho století nasměrovala směrem k vědě. Aristoteles, učitel Alexandra Velikého ze 4. století před naším letopočtem, má na svědomí, že v hierarchii poznávat vědecky, chápat srdcem a intuicí, uvažovat selským rozumem nebo rozklíčovat svět za pomoci umění se věda naparuje a shlíží na všechny ostatní způsoby svrchu.

A tak jsme s osmdesáti seniory debatovali o Aristotelově logice i o tom, že logicky správné výroky mohou přivést člověka k úplně špatnému závěru, když v některém bodě pracuje s nepravdou. Začali jsme u mého oblíbeného: ryby žijí ve vodě – delfín žije ve vodě – delfín je ryba a skončili jsme u politiků, kteří často právě tímto způsobem vodí lidi za nos. Na to, že vůdce lidu (démos, lid agógos, vůdce) může být pěkný filuta, upozorňoval už Thukydidés, který byl ještě o generaci starší než Aristoteles.

Ze zajetí logiky jsme se vymanili při povídání o velkém obratu v myšlení, který přišel na přelomu 19. a 20. století. Při pohledu na obyčejnou židli na pódiu jsme si vyzkoušeli základní principy fenomenologie. Všichni jsme viděli stejný kus nábytku, a přece tu v myšlenkovém světě byl osmdesát různých židlí. Každý totiž přidal minulou zkušenost, momentální rozpoložení i budoucí očekávání. „takovou židli má sousedka … možná ani není drahá …bolela by mě na ní záda … je bílá, bude brzy špinavá … manžel pořád nedokoupil  tu čtvrtou židli do kuchyně… dokázal bych vyskočit na to pódium ? … ta paní Nina dala židli moc na kraj, každý by spadl …“ Museli jsme udělat rázný střih, abychom se ve filozofování neztratili a začali jsme o věcech bližší časově i zeměpisně.

Otcem fenomenologie byl Edmund Husserl, rodák z Prostějova. Ve Vídni studoval s hodonínským rodákem T. G. Masarykem a s velikánem psychologie Sigmundem Freudem, rodákem z Příbora. A když už jsme byli u žáků a učitelů, připomněli jsme řadu Husserl, Martin Heidegger, Jan Patočka, Jan Sokol a Václav Havel.

V poslední části si znojemští „akademici“ sami na sobě zkusili profil osobnosti pomocí tzv. Big five, Velké pětky. Jste otevření k novým zkušenostem, nebo opatrní? Jste svědomití, nebo bezstarostní ? Jste připraveni k navazování vztahů, nebo samotářští a zdrženliví ? Jste přívětiví a soucitní, nebo chladní a nepřátelští ? Jste citově stálí a odolní, nebo neurotičtí ? Jedna z dam to perfektně uzavřela:

„ Ale tohle by se mělo testovat u učitelů a možná také u politiků!“ A tak jsme skončili výzvou směrem k pedagogickým fakultám a skeptickým pohledem na politiku, ale stejně se těšíme na příští rok ve Znojmě v kině Svět

By

Co je důležité? Nejvyšší čas rozpoznat (+ záznam z TK před jednáním pléna PS).

V roce 1992 jsme si v Ústavě ČR, my občané, ještě troufali použít tato slova: „Věrni tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet ČR v duchu nedotknutelných hodnot… jako vlast… svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým.“ A byli jsme „odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství.“

Po deseti letech už jsme do úvodu školského zákona vložili jen formulace krotké a bezzubé. Stále zmiňujeme slovo odpovědnost, o povinnostech však už ani slovo. Respektujeme všechny světové kulturní hodnoty a tradice, ale žádnou nestřežíme a nerozvíjíme jako vlastní. Jen podáváme informace.

V dalším desetiletí se kolem nás dějí dějiny a rozhoduje se o budoucnosti. Není, kam se schovat. Je správný čas jednat. Máme veřejnou službu, která je vlivná, univerzální a systematická. Školou projdou ze zákona všichni, také lidé přicházející z odlišného kulturního prostředí, má proto největší šanci udržet celou společnost pohromadě. Musíme do obecných vzdělávacích cílů vrátit slovo povinnost i předávání našeho, tedy evropského kulturního bohatství.

Staletími úspěšně prošel odkaz antiky, křesťanství a humanismu. Rozumem pochopit svět a mít smysl pro krásu, ctít zákony i lidskou důstojnost, projevovat soucit a dávat lidem druhou šanci, hledat harmonii v principech rovnosti, svobody a solidarity. Jsou věci, na kterých se my, občané, v zásadě shodneme.

Ještě aby se duchem preambule naší Ústavy ČR nadchl dostatečný počet poslanců.

 Záznam TK: Zdroj - http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/217411058060117/ (čas 45:50)

NINA NOVÁKOVÁ

By

Příležitost sportovat má mít každé dítě (rozhovor pro ČRo Plus)

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Paní poslankyně Nováková, vy se problematice věnujete ve školském výboru. Jaký systém financování sportu byste preferovala?

Nina NOVÁKOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Musím přiznat, že ve školství a v rozpočtu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy došlo k určitému posunu. Byly vytvořeny tři nové programy, které se týkají organizace sportu ve sportovních klubech, školního sportu. To je pro TOP 09 a nejen pro TOP 09 mnohem důležitější. Nám nejde pouze o to, aby děti sportovaly. Nám jde o to, aby se zvyšovala fyzická zdatnost a fyzická kultura. Dobré je, že MŠMT také podporuje projekty pro sportování veřejnosti. Tím končí chvála MŠMT. Můžeme se přesunout k tomu, že veřejné zdroje, veřejné finance, které jdou do sportu, a to se týká i fotbalu a hokeje, jdou také z regionů, z krajů a obcí. Třeba kraje výrazně více podporují sport, který inklinuje k profesionálnímu sportu. Je to reprezentace daného kraje. Máme nejlepší fotbalový klub, nejlepší klub hokejový. To vidím jako velice špatné. Kraj to dokonce podporuje takzvaným negrantovým systémem. Kluby dostávají finance podle uvážení kraje. Fotbal i hokej patří ke sportům, které inklinují k profesionalizaci. Naopak neziskové kluby, které se zabývají jinými sporty, musí podávat žádosti o grant. Tohle se mi zdá poněkud nespravedlivé. V obcích, které mohou taky kluby podporovat, je to velice často politická otázka. Tam má vliv politická reprezentace. Vůbec jsme tady nemluvili o olympijském výboru, který velkou část dostává i z loterií a ze sázek. Víme, že loterijní a sazkové společnosti si mohou odepsat až 25 %, pokud to dají jako dar olympijskému výboru. A tam, když se podíváte, podpora fotbalu a hokeje z toho, co uděluje olympijský výbor, tvoří skoro 40 %. Přičemž ostatní sportovní svazy tvoří 47 %. Z hlediska olympijského výboru se domnívám, že je podpora velmi vysoká. Olympijský výbor zvolil proporce, že z 39 % jenom 8 % má hokej a 31 % má fotbal. Teď jsem mluvila o veřejných, ale i privátních zdrojích – to jsou zdroje sázkové a loterijní. Samozřejmě privátní finanční zdroje jsou domácnosti, ale je to také reklama a sponzorství.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Systém, který tady kolegové navrhovali, že by se veřejný sektor staral jen o sportoviště. Nechali se inspirovat také v Německu. Co si o tom myslíte Vy? Souhlasíte s tím?

Nina NOVÁKOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Myslím, že naprosté rovnostářství by mělo být při zvyšování fyzické zdatnosti všech dětí, ať jsou na sport talentované nebo nejsou, a to na sportovištích, která jsou především v prostorách škol. Tady bych řekla, že by mělo být úplně rovnostářství. Každé dítě by mělo mít příležitost sportovat. Dál už postupujme podle toho, na co má dítě nadání, věnuje se konkrétnímu sportu. To už je trošku jiná záležitost. Nesmíme žádné dítě diskriminovat, aby rozvíjelo svojí fyzickou zdatnost. Jediné, kde máme jistotu, že nemůže být dítě vynecháno, je škola. Je to zároveň nejlevnější způsob. Ideální by bylo, aby dítě, které má normální tělesnou výchovu, je ve škole, by odpoledne mohlo mít takzvanou třetí hodinu tělocviku. Kdybyste mě viděl, tak jsem se hodně mračila, když říkala paní poslankyně Wernerová, že to vytvořili. Třetí hodina tělocviku je velké téma paní poslankyně Putnové už od minulého volebního období, takže to nevymysleli.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Dva a půl tisíce dětí mezi první a pátou třídou bylo zapojeno do studie. Výzkum byl opravdu průkazný. Nejméně oblíbené předměty u nás jsou čeština, matematika, a hlavně tělesná výchova. Naprosto souhlasím, že rodina, škola, výchova, společnost to všechno formuje děti. Řekněte mi ale, jakým způsobem je chcete motivovat v době mobilních telefonů, počítačů, Playstationů a tak dále?

Nina NOVÁKOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Když dítě přivedete ke sportu anebo k pohybování se, tak si můžete být jist, že se chytí. Někdo ho tam ale musí přivést. Trošku jsme tady opomíjeli jednu věc. Každé dítě by se mělo hýbat a talenty bychom neměli ztratit. Neměli bychom je přehlédnout. Ty ale musí někdo objevit. Proto při financování sportu, myslím klubů, třeba špičkových, musíme dávat dostatek prostředků na dostatečný počet trenérů, kteří mohou chodit vyhledávat talenty. Sama jsem to zažila s veslařem Synkem, který chodil do škol a snažil se motivovat děti pro tento sport, který se navíc ještě odehrává v přírodě.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
Já jsem to zažil třeba s Jiřím Šlégrem nebo s Jiřím Holíkem, kteří říkali, že když měli debaty ve školách, tak se většina dětí koukala do mobilních telefonů, co je nového.

Nina NOVÁKOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Ona to nesmí být debata, musí to být dělání. Třeba s tím veslováním. Přivezly se trenažery, já jsem to sama zažila jako gymnaziální učitel. Děti si to zkoušely, a to bylo úplně úžasné. Potvrzuji ještě jednu věc. Když mluvíme o fyzické zdatnosti a o souvislosti se zdravím, jak jste toto téma naznačil, tak třeba teď je čerstvá zpráva České školní inspekce u dětí v mateřských školkách, že tam získávají návyky na špatné držení těla. Mít špatné držení těla znamená, že se některé orgány špatně rozvíjejí – páteř a tak dále. Podle mě je fyzická kultura a fyzická zdatnost důležitější než povídání si o jednotlivých sportovních disciplínách, aniž bych je chtěla podceňovat. Samozřejmě, že je to určitá motivace, protože chci být taky slavná jako třeba Ondřej Synek, o kterém jsem mluvila. Nebo jako Jágr. Myslím si, že má jít dostatek peněz, a to přes špičkové svazy. To znamená Český olympijský výbor a všechny velké svazy. Ty mají dbát na to, aby byli trenéři kvalitní a v dostatečném počtu. Protože ti trenéři potom objeví talenty. Dřív mohly děti se naprosto volně někde pohybovat a dneska nemají ten prostor. Za 25 let v podstatě zmizely volné prostory k neorganizovanému sportu. Takové ty plácky. To úplně zmizelo. Čili nám nezbude nic jiného než podmínky dětem vytvořit. Jediné férové podmínky jsou na školních hřištích. Tam je to jediné férové, protože tam mohou mít přístup všechny děti a žádné se neztratí.

ZDROJ: ČESKÝ ROZHLAS PLUS, 14. 1. 2017, NÁZORY A ARGUMENTY

By